Rozhodčí řízení díl I.

Co je to rozhodčí řízení?
 
Rozhodčí řízení a otázky kolem něj, jsou v poslední době velmi diskutovaným tématem. Můžete se setkat s pozitivními, avšak i s velmi negativními stanovisky k tomuto institutu.
Rozhodčí řízení je forma řízení, ve kterém nezávislá třetí strana, pověřená dle písemné dohody subjektů, na základě podaného návrhu, provede řízení, ve kterém rozhodne spor mezi subjekty, když výsledkem řízení je závazný a vykonatelný rozhodčí nález.
Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob řešení sporů, jehož základní právní úprava je obsažena v zákoně o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, z. č. 216/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoRŘ).
V případě, že je sjednána pravomoc rozhodčího soudu, a to formou písemné rozhodčí smlouvy či rozhodčí doložky, je obecný soud z rozhodování sporu, na který se rozhodčí smlouva vztahuje, vyloučen. Smluvní strany tedy sjednáním rozhodčí doložky, dobrovolně obecným soudům odnímají pravomoc, rozhodovat jejich případné majetkové spory.
 
Rozhodčí smlouvu či doložku lze sjednat samostatně formou písemné smlouvy, jako součást jiné smlouvy např. kupní či o dílo. Rovněž lze pravomoc rozhodců sjednat i za situace, kdy již spor vznikl, a to formou dodatku smlouvy, ze které vznikl spor, nebo uzavřením smlouvy o rozhodci. Nejčastěji je rozhodčí doložka součástí tzv. závěrečných ustanovení smluv, případně součástí všeobecných podmínek, jež blíže upravují smluvní vztahy mezi účastníky smlouvy.
 
Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodnutí – tzv. rozhodčí nález. S ohledem na skutečnost, že rozhodčí nálezy jsou plnohodnotnými vykonatelnými exekučními tituly, stejně jako rozsudky obecných soudů, je možno rozhodčí řízení považovat za alternativu k řízení soudnímu. V případě, že povinná strana (stana, která má např. platit, nebo vyklidit nemovitost) následně dobrovolně neplní to, co je jí uloženo v rozhodčím nálezu, je oprávněné straně poskytnuta možnost žádat nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce.
 
Mezi hlavní výhody rozhodčího řízení patří:
-          rychlost
-          neformálnost
-          neveřejnost
-          nižší náklady
-          zpravidla jednoinstančnost
-          úspora času
 
Jistá skepse veřejnosti, a snad i některých odborníků, k celému systému rozhodčího řízení, je v poslední době citelně znát. U laické veřejnosti tato skepse podle mě vychází z neznalosti jak právní úpravy, tak celého institutu.  Člověk, jež si o rozhodčím řízení nikdy nezjistil žádnou informaci ani nepřečetl jediný článek a staví svůj názor pouze na barvitém a zaujatém líčení některého ze svých bližních (jež se např. setkal s exekucí na základě rozhodčího nálezu), tak tento člověk z povahy informací, jež má k dispozici, ani nemůže zaujmout jiný, než skeptický názor k rozhodčímu řízení. Myslím si však, že tento názor vychází z pouhé neinformovanosti.
V rámci své dosavadní praxe, kdy se v advokátní kanceláři často setkávám s rozhodčími doložkami je zřejmé, že někteří lidé vůbec netuší, co je rozhodčí řízení a zaujímají k němu negativní postoj, a to bez ohledu na skutečnost, zda mají dostatek relevantních informací k vytvoření správného názoru na tento institut. I Vy můžete být člověkem, jež by nikdy rozhodčí doložku do smlouvy nechtěl. Mám však za to, že pokud by Vám byl náležitě vysvětlen princip rozhodčího řízení, rádi by jste svůj názor změnili.
Na tomto místě je však třeba poznamenat, že negativní zkušenosti s rozhodčím řízením se v poslední době stále více objevují, a to především v souvislosti s rozhodčími doložkami, jež stanoví možnost volby rozhodce  pouze jedné smluvní straně. Zpravidla takové doložky obsahují např. úvěrové smlouvy či smlouvy o půjčce. Ve velké většině případů pak věřitel určí jako rozhodce osobu spřízněnou, když dlužník tuto skutečnost nemá šanci nikterak ovlivnit. O právech a povinnostech dlužníka (většinou o povinnosti zaplatit) pak rozhoduje osoba, jež často „kope“ za věřitele. Zákonnost takovýchto rozhodnutí je pak otázkou velmi pochybnou.
Jedině soud je oprávněn rozhodčí nález zrušit, a to žalobou, jež musí být podána do 3 měsíců od doručení rozhodčího nálezu. V případě, že s rozhodčím nálezem tedy nesouhlasíte, je nutno tuto žalobu podat. Základní podmínkou úspěchu žaloby na zrušení rozhodčího nálezu je pak naplnění některého z taxativně stanoveného důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu.
Osobně jsem zastáncem rozhodčího řízení, avšak jen takového, jež zaručuje zákonné a nezávislé rozhodnutí. Doporučuji sjednávat jen takové rozhodčí doložky, jež přímo určí rozhodce  (osobu, o které jste si zjistili, že Vám zaručí nestrannost a nezávislost), případně doložky s určením přesného způsobu následného ustanovení rozhodce (to znamená např. postup, kdy každá ze stran určí jednoho rozhodce, kdy tito zvolí svého předsedu).  Jen takové rozhodčí doložky Vám zajistí obranu a ochranu Vašich práv, avšak v podstatně kratší době, než soudní řízení, s menšími náklady, bez zbytečných formalit a průtahů.
 
 
Autor: Mgr. Lucie Ocelíková

NAHORU        ZPĚT